Vaše dotazy

Vaše stavy mohou mít celou řadu důvodů a je nutné Vás kompletně vyšetřit, což přes internet bohužel nelze. Navštivte prosím Vašeho lékaře.

Bodavé bolesti na hrudi s nemožností se pohnout či nadýchnout jsou s vysokou pravděpodobností od páteře a se srdcem nesouvisí.

Chlamydiová infekce může zhoršit frekvenci srdečních arytmií, ale co je zásadní, tak u pacientů s WPW syndromem by v každém případě měla být odstraněna přídatná dráha na srdci, kterou jako pacient s WPW syndromem máte. Tento výkon je dnes provádí na celé řadě pracovišť - v Praze např. v IKEM či Na Homolce, jink dále v Olomouci, ale i jinde. Jedná se o katetrizační výkon bez celkové anestezie a po něj při poměrně malém riziku komplikací budete s vysokou pravděpodobností definitivně vyléčen.

Lokren (betaxolol) je jedním z betablokátorů, který snižuje tepovou frekvenci nejúčinněji. Proto se domnívám, že je nutné zjistit příčinu Vaší vysoké tepové frekvence. Mez časté příčiny (a zvláště u Vámi udávaného vnitřního chvění a slabosti) patří zvýšená činnost štítné žlázy (hyperthyreosa) a dále pak je třeba vyloučit anémii či různé zkraty mezi tepnami a žilami (tzv. arteriovenozní píštele) či jiné zkratové vady. V každém případě si Váš stav zaslouží další vyšetření.

Užívání jakýchkoli léků v těhotenství je nutné vždy pečlivě zvážit a brát jen po doporučení lékaře. Užívání Lexaurinu v těhotenství je v každém případě nevhodné.

Z Vašeho dotazu nevyplývá, o jako vadu se jedná a jak je významná. S dotazem se obraťte na kardiologa, který Vám vyšetření prováděl.

V případě, že je tlak kompenzovaný na Vámi uváděných hodnotách, nemá smysl léky měnit. To že by při normálním tlaku krve došlo během roku k rozvoji hypertrofie myokardu levé komory, je nepravděpodobné. Záleží na tom, kolik milimetrů stěna levé komory má a kdo vyšetření zrovna hodnotit, neboť tloušťka stěny může být hraniční, což se někdy ještě hodnotí jako "normální" a někdy již jako hypertrofická. Nicméně hodnota tlaku krve v klidu ještě neznamená, že máte tlak krve v normálních hodnotách při zátěži. K tomu je vhodné provést zátěžové vyšetření např. zátěžovou elektrokardiografií, kdy se také mimo jiné měří tlak krve při zátěži, což je také důležitý prognostický marker.

Kouření (i pasivní) výrazně zvyšuje riziko rakoviny obecně (zvláště pak plic) a dále onemocnění srdce a cév (hlavně infarktů myokardu). Dalším rizikem je poškození plodu u těhotných. Nežádoucí účinky kouření jsou dnes zcela jasně prokázané a proto se domnívám, že tím dostatečně odpovídám i na Váš dotaz ohledně kouření v budoucnu. V případě, že se prokazatelně chcete poškozovat a zvyšovat si riziko výše uvedených onemocnění, pak do toho.

Plynatost může způsobovat tlak na srdce přes bránici a tím způsobovat Vámi uváděné obtíže. V prvé řadě je proto nutné vyšetřit příčinu plynatosti (např. onemocnění slinivky břišní, jater či žlučových cest, žaludku či střev) a z režimových opatření se vyhýbat jídlům, která zvýšenou plynatost způsobují.

Problematika arteriální hypertenze je velice široká a k vyloučení tzv. sekundární příčiny hypertenze (která vzhledem k vámi uváděným datům u Vás připadá v úvahu) je nutné provádět celou řadu dalších vyšetření, která vyloučí onemocnění ledvin či nadledvin či jiných onemocnění (např. onemocnění jiných žláz z vnitřní sekrecí). Ve Vašem případě Vám doporučuji být trpělivá a absolvovat doporučená vyšetření, neboť jinak se příčina a event. další léčba nedá zjistit. V každém případě je nutné léky hypertenzi léčit, neboť její dlouhá přítomnost Vás do budoucna může výrazně ohrozit možností závažných komplikací (mozkových příhod, selhání ledvin či srdce, srdečních infarktů apod.). Dnes jsou i nejčastěji při fakultních nemocnicích zřizována tzv. centra pro hypertenzi, kde se na danou problematiku specializují, a to zvláště u komplikovaných pacientů. V každém případě všechna vyšetření jsou zdlouhavá a je nutná dobrá spolupráce pacienta s lékařem, což Vám vřele doporučuji.

V prvé řadě je nutné dořešit obtíže způsobené refluxní chorobou jícnu. V prvé řadě je při nadváze nutno zhubnout, dále se pak podávají dnes nejčastěji léky snižující kyselost žaludku (a tím i štávy, které se vracejí do jícnu) - dnes nejčastěji tzv. blokátory protonové pumpy. Pokud toto nepomáhá, tak připadá v úvahu i tzv. fundoplikace, tj. chirurgické řešení operací. Pokud by i poté potíže přetrvávaly, bude vhodné zopakovat kardiologické vyšetření, a to zvláště v případě Vámi uváděné rizikové rodinné anamnéze.

Vámi uváděn obtže jsou s největší pravdědobností způsobeny blokádou krční a hrudní páteře. K jejich prevenci je vhodný dostatek tekutin. V případě, že by se obtíže opakovaly častěji, je vhodné navštívit Vašeho lékaře, který Vám doporučí další specializovaná vyšetření (neurologie, interna, rehabilitace ...).

Samotná ischemická choroba srdeční není indikací k podávání Warfarinu. Vaše maminka musí mít ještě jinou chorobu, pro kterou je Warfarin podáván (např. těžce snížená funkce levé komory srdeční, fibrilace síní, stav po trombose či embolii apod.). Tento lék je podáván u pacientů, kde je nutné dlouhodobě zpomalit vlastní srážení krve, aby nedocházelo k tvorbě krevních sraženin v rizikových místech organismu se všemi z toho vyplývajícími komplikacemi. Při léčbě Warfarinem je nutné kontrolovat účinnost podávání Warfarinu sledováním tzv. INR či Quickova testu. Při stravování je nutné pokud možno jíst vyrovnanou stravu, neboť většina zeleniny snižuje účinnost Warfarinu tím, že obsahuje vitamin K. U pacientů s ICHS a v rámci prevence dalších onemocnění (např. rakoviny tlustého střeva apod.) je však zelenina velice důležitá. Je proto vhodné její požívání pravidelně, např. ke každému jídlu mističku zeleninového salátu, ale jíst ho pravidelně a stejné množstí. Dle toho se pak upraví dávkování Warfarinu.

Stěhovavé ostré a pronikavé bolesti na hrudi bývají nejčastěji obalového charakteru (tj. jsou způsobeny blokádami páteře či neuralgiemi mezižeberních nervů). Vzhledem k charakteru obtíží, normálnímu nálezu na EKG, EKG-Holteru a echokardiografii je kardiologická příčina obtíží málo pravděpodobná, ještě by event. bylo možné doplnit zátěžové EKG (v případě, že Vámi uváděné potíže míváte jen při námaze).

Obtíže mohou být způsobeny vlastním onemocnění - tj. depresemi, ale i následkem užívání antidepresiva. S dotazem se prosím obraťte na Vašeho psychiatra.

Srdeční šelest nic neříká o srdeční vadě. V prvé řadě je nutné podstoupit echokardiografické vyšetření srdce (vyšetření ultrazvukem) a poté event. i další vyšetření. Obraťte se na nějakého kardiologa, který Vám vyšetření event. provede.

Z Vašeho dotazu nevyplývá, o jakou chlopeň se jedná a nejsou ani zřejmé další potřebné údaje. V každém případě Vám přesnou odpoveď může dát kardiolog, který Vám provede echokardiografické vyšetření a je Vám i schopen odpovědět, zda Vámi uváděné obtíže mohou být od chlopňové vady.

S dotazem se bez zbytečných odkladů musíte obrátit na Vašeho gynekologa.

Na tento dotaz (užívání betablokátorů - tj. Betalocu - v těhotenství) jsem již odpovídala - viz tam.

Obecně je možná u všech pacientů bez ohledu na věk. Záleží však na dalších přidružených onemocněních, zvláště na dalších nálezech na srdci včetně event. onemocnění, které fibrilaci způsobuje. Odpověď Vám proto dá nejlépe kardiolog, který ošetřuje Vašeho otce.